Všeho moc škodí, říká se. Jistě se mnou budete souhlasit, když toto známé pořekadlo přiřadím k letošnímu suchému roku. Voda – zdánlivě samozřejmá, běžná surovina, se kterou jsme se naučili všichni plýtvat, nám letos připravila svým nedostatkem velmi nepříjemné chvíle. Přitom když ji máme v obci hodně, je malér. Zatopené škarpy, sklepy, zničená úroda. Opačný extrém dokáže být v mnohém ale ještě horší. V některých domácnostech bylo možné použít kohoutek jen cca dvě hodiny během dne. Ten, kdo v půlce letošního srpna mohl ještě spokojeně čerpat ze své studny, moc dobře ví, jaký poklad si hýčká. Čeká nás doba, kdy bude vlastní a kvalitní zdroj vody jedním z nejvyšších forem bohatství.

Pokud jde o první případ, tak naštěstí nemusíme stavět protipovodňové zábrany, ale i tak nějaké ty resty tu máme a je velmi dobře, že se postupně a vytrvale pracuje na jejich odstranění. Léta neudržované mostky, ucpané a zničené odvodňovací potrubí pod silnicemi, zarostlé a zanesené škarpy. To vše v případě velkého množství srážek dokáže přivodit řadu problémů. Neprůchodná škarpa v Doubecké ulici na Žernovce mně osobně způsobila během let 2002 až 2012 několik nepříjemností. Nebýt našich žernovských hasičů, měl bych citelné škody.

V loňském roce se ale započalo s opravou mostku, pročištěním trouby a hlavně se stavbou chodníku z Horky až k mlýnu Pataki, kde došlo k napojení na naučnou stezku. Tím získali pěší, bezpečnou možnost jak se dopravit například ke škole nebo školce. Navíc díky zatrubnění celé škarpy, znovuobnovení potrubí pod místní komunikací a tím propojení s ucpanou škarpou bude voda volně odtékat do obecního rybníčku jako v minulosti a nebude činit škody. Za všechny od nás z Horky bych tímto všem, kteří se o toto vše postarali, chtěl poděkovat. – Skvělá práce!

V případě druhém, když je naopak vody nedostatek, jsou řešení mnohem komplikovanější, dražší a rozhodně již ne jen v silách obecního zastupitelstva. Některá opatření budou potřebovat i legislativní změny, ale hlavně přerovnat žebříček hodnot v nás samých. Žernovce, hlavně části Zájezdí, by velmi pomohl nový vodovod, to není žádným tajemstvím již několik let. Věřím, že se ho podaří zrealizovat, ale je potřeba zdůraznit ještě jednu věc. S výhledem do budoucna pro nás ale ani toto řešení nemusí být onou spásou, v kterou doufáme, jestliže velmi rychle nezačneme měnit naše návyky, které s hospodařením s  vodou máme dnes. I ten nejmodernější a sebedokonalejší vodovod musí někde onu pitnou vodu brát. A to je právě starost, která se rok od roku zvětšuje.

Vody je co svět světem stojí stále stejně, ale problém je, že ne všude tolik kolik je potřeba a značně se zhoršuje její kvalita. Vysychají studánky, drobné vodoteče, klesá hladina spodních vod a až 70% půdy v ČR letos v létě extrémně vyschlo. Předpověď klimatologů a hydrogeologů na další léta je silně znepokojivá. Situace se bude zhoršovat, suché roky budou častěji a navíc do konce století se část našeho kontinentu ohřeje víc než zbytek celé planety. Jestliže velmi rychle nezměníme náš přístup k hospodaření s vodou a nepřizpůsobíme se, máme před sebou jistotu velmi nejisté budoucnosti.

Dnes v ČR,  je potřeba v průměru na osobu 120-200 litrů pitné vody denně. Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, je to podle mého názoru velké číslo a v mnoha případech není zdaleka konečné. Je to hlavně tím, že na rozdíl od našich předků využíváme pouze pitnou vodu a to na vše. Na praní, na úklid, na splachování i na zalévání trávníku. Chováme se v tomto ohledu značně nezodpovědně a nehospodárně. Zaslechl jsem i názor od jednoho místního obyvatele, že on klidně pitnou vodou může zalévat trávník v období sucha, protože on na to má a on si to zaplatí. Patrně až vyschne lesní vrt, hodlá do něj naházet několik lopat zlatých cihel.

Když nebyl na Žernovce vodovod, byla u každého stavení studna s pumpou. Kvůli žulovému podloží nebyly většinou moc hluboké tak 4-6 metrů. Tyto studny jímaly povrchovou vodu a byly tedy velmi závislé na srážkách. Vodou se muselo šetřit. Na máchání prádla se zachytávala dešťová do sudů a po použití se s ní ještě zalily záhony. Na splachování voda potřeba nebyla, ale zase se musel např. napájet dobytek. Tím vším bylo zajištěno, že to co se ze země na jednom místě vyčerpalo, se po použití opět do země na stejném místě vrátilo. Dnes vyčerpáváme pitnou vodu z hlubokých vrtů, kde se hromadila a pomalu pročišťovala zemním filtrem mnoho let, spláchneme s ní WC a jako splaškovou ji odvedeme kilometry daleko.

Vědomi si problémů s nedostatkem vody v obci, která stojí celá na skále, začali žernovští na počátku sedmdesátých let minulého století s budováním dvou nezávislých požárních vodovodů, které využili i pro napojení do domácností. Souběžně ale pokládali dvě potrubí. Jedno z hasičské studny v lese, kde se počítalo s využitím čistě pro domácnost a druhé ze zatopených lomů právě pro potřeby užitkové vody, která se mnoho let využívala téměř na každé zahradě. Velmi rozumné, když si uvědomíme, kolik kubíků vody bez užitku hnije v zatopených lomech dnes a přitom během letošního léta nemělo mnoho lidí jak spláchnout záchod nebo si vyprat. Je velmi dobře, že si jeden z takto zatopených lomů pronajal potápěčský klub. Údržba a péče nejen o vodu je poznat už pouhým pohledem ze silnice.

Je to velká škoda, ale onen užitkový vodovod již mnoho let nefunguje. I když všechna voda v těchto zemních rezervoárech patří státu, lomy se nacházejí na pozemcích v soukromém vlastnictví a bez vyjednávání podmínek se není možné hnout z místa.  Díky několika místním lidem (tím mám na mysli i chataře a chalupáře), kteří před lety onen vodovod o volných dnech vybudovali, máme dnes velmi kvalitní vodu, i když s nárůstem odběratelů a se zvyšující se spotřebou bychom ji potřebovali mnohem víc. Během let byly studny posíleny průběžně o několik vrtů a obměnilo se i technické vybavení vodáren. Stále je to hlavně v období sucha ale boj. Přesto je to velký dar, který bereme jako samozřejmost. Málokdo např. ví, že si do Horky mnoho let jezdili čepovat vodu majitelé akvaristik z okolí a velmi si naši vodu pochvalovali. Chtěl bych také touto cestou vzpomenout na pana Šafránka, který se od samého vzniku vodovodu pro Horku až do své smrti v minulém roce, vždy pečlivě staral o jeho funkčnost. Opravoval, co bylo potřeba, čistil odtokové škarpy v okolí studně i vrtů a pozorně sledoval stav vodní hladiny i kvalitu vody. Ještě vloni, když jsme se bavili o stavbě nového řádu ze Srbína, mi několikrát zdůrazňoval, že bychom se po zprovoznění nového vodovodu neměli současného vodního zdroje vzdávat. Je to velmi kvalitní voda a navíc je naše. Nemusíme ji odnikud přivádět a platit za ni.  Doufám, že to tak dopadne a tyto zdroje nám zůstanou v záloze, i když si uvědomuji, že žádný provoz není a nikdy nebude zadarmo.

Asi nikdo z nás se nechce vracet o několik let nazpět. Žít podle současných standardů a přitom hospodařit s vodou úsporně není zas tak obtížné. Při stavbě nebo rekonstrukci domu se už hodně často využívá zdvojeného potrubí. Samostatný rozvod vody v domácnosti pro užitkovou vodu, kterou lze získat z podzemní jímky, do které lze zachytávat dešťovku, nebo ze staré studny. Tuto vodu lze využít pro splachování nebo i praní. Navíc veškerá voda, která z domácnosti vyteče jako odpadní, by nemusela všechna téct pryč do centrální čističky a následně vyčištěná z obce bez užitku, ale naopak bychom si ji, tam, kde by to bylo možné, mohli čistit sami.

 Dnešní domovní, ale i čističky pro velmi malé obce mají inteligentní elektronické řízení, samy si umí regulovat výkon podle přitékajícího množství splašků, mají samostatný kalojem, integrovaný pískový filtr a nemusí se u nich nastavovat žádné ventily nebo kohoutky. Provozně jsou velmi spolehlivé a na obsluhu nenáročné. Dobře zaběhnutá domovní čistička si dokáže udržet funkčnost i v případě, že do ní až 3 měsíce nepřitéká žádná splašková voda.  Vyčistí vodu, kterou vypustíme do odpadu a následně nám dodá užitkovou vodu třeba na ono kropení zvadlého trávníku, ale i na zalití keřů, stromků, nebo květinových záhonů.Tímto by se voda vracela opět do země na území obce, jako tomu bylo dříve. To, že domovní čistička např. pro 5 lidí pracuje správně tak jak má, zjistíme zrakem a čichem velmi snadno a navíc si každý majitel tohoto zařízení, když si nechce přivodit sám sobě problémy a starosti, dává velký pozor, aby si nelil do odpadu to, co tam nepatří. To nás nepřímo přivádí k větší zodpovědnosti k životnímu prostředí, stejně jako třeba třídění odpadu.

Podle mého názoru bychom se měli znovu zamyslet nad řešením odkanalizování Žernovky a zaměřit se také na variantu zpětného využití alespoň části vyčištěné vody v obci a ne se ji zbavovat a ještě za to platit a být závislí třeba jednou na společnosti, která sídlí daleko v zahraničí. Již dnes takové obce v ČR můžeme nalézt. Byla by pochopitelně hloupost chtít u každého domu čističku, to by v mnoha případech ani nebylo proveditelné, ale právě s měnícími se poměry s klimatem si ještě celou investici, která nás ovlivní na několik desetiletí, důkladně promyslet a nehledět jen na to, co je dnes momentálně ekonomicky nejvýhodnější. Stejně tak jako hledat řešení jak opět obnovit využívání užitkové vody ze zatopených lomů a chránit si veškeré zdroje vody, které v obci máme. Ten kdo má na zahradě starou studnu bez užitku, by měl zvážit, jestli by nestálo za to ji opět využívat anebo ji mít připravenou v pohotovosti pro případ nouze. Vyčištěnou s funkční ruční pumpou nebo čerpadlem. Měli bychom se lépe připravovat na suchou budoucnost, která nás čeká, tak jako se třeba připravují v severských zemích. Tam už to pochopili dávno a našim tuzemským výrobcům domácích čističek se starají o velmi slušný odbyt.

Takový krásný příklad, jak bychom podle mého názoru měli k této problematice začít přistupovat, jsem zažil 11. srpna tohoto roku. Ten den jsem si připadal jak ve starém romantickém filmu o tom, jak to chodilo mezi sousedy na vesnici. Ráno napsal p.František Polesný, kterého většina z nás zná jako místního šikovného zahradníka a sadaře, na svůj status zprávu o tom, že jeho studna už nápor se suchem nezvládla a od rána nedává ani kapku. Následně vznesl dotaz, jestli by nemohla být zprovozněna obecní studna, přesněji tedy opravena její pumpa. Je už několik let nefunkční a přitom se svoji polohou u dětského hřiště velmi hodí i mimo suché období roku. Proč nevyužít tento léta odzkoušený vodní zdroj, který jak tvrdí pamětníci nikdy nevyschl a to ani v dobách, kdy byla celá ves bez vody, a proto na tomto zdroji existenčně závislá?
Protože jsem si sám před rokem kupoval novou pumpu, uvědomil jsem si, že situace má velmi jednoduché řešení a dá se vyřídit během hodiny. Zatelefonoval jsem místostarostovi obce ohledně financí a zastavil se za panem Kopeckým, který bydlí hned naproti studně a v minulosti již pumpu mnohokrát opravoval. Je vybaven nářadím, ale hlavně má patřičné know how :o). Vody ve studni bylo dost, to potvrdila i nedávná čerpací zkouška, kterou provedli místní hasiči. Válec táhlo i sání, ale už mělo svůj zenit za sebou a poškození bylo takové, že nemělo cenu s tím vším ztrácet čas. Naštěstí máme kousek od nás V+T MAT a v něm šikovnou místní prodavačku :o) Jen co jsem přivezl kompletně novou sestavu a otevřel kufr auta, vrhlo se několik párů rukou do práce. Byla to neskutečná rychlost, a co se mi na celé situaci snad nejvíce líbilo, bylo to, že každý z místních který se zrovna objevil – jel okolo na kole, šel pěšky, se okamžitě pustil do práce. Náhodně sestavený a přitom krásně sehraný tým žernovských sousedů měl během půl hodiny hotovo. Po několika letech tento zanedbaný a přitom velmi cenný vodní zdroj opět začal dávat cennou tekutinu. Ještě bych si moc přál, aby se celá studna nechala vyčistit a byly ji vyměněny skruže a víka. Zaslouží si to za ta léta užitečné služby. Navíc jsem přesvědčen i s výhledem do budoucna, že bude velmi často využívána.